V předchozích letech u nás přibývaly vysoké školy i studijní programy. Učitelů s titulem docenta a zejména profesora však stejným tempem nepřibývalo. I proto se dnes stává, že bakaláři nemohou pokračovat v magisterském studiu.
Některým fakultám chybí profesoři-garanti, tedy mladší 65 let. Proto se v posledních letech opakují problémy s akreditacemi.
Naposledy takto dopadli studenti pěti programů magisterského studia Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Pěti katedrám, mezi nimi i nejstarší katedře žurnalistiky na Slovensku, chybí profesoři-garanti.
Libor Vozár, rektor nitranské Univerzity Konstantina Filozofa se však domnívá, že problémy s akreditací Univerzity Komenského jsou pouze přirozeným důsledkem „studené války“ mezi vysokými školami. „Tady už dávno nejde o kvalitu vzdělávání. Možná i proto tak utěšeně společně upadáme.“
Viktor Smíško, předseda Rady vysokých škol, vidí problém iv tom, že na některých vysokých školách je mnoho profesorů a málo studentů, a jinde naopak.
To je také případ katedry andragogiky Filozofické fakulty UK. \“V některých oborech je hotových profesorů málo,\“ řekl vedoucí katedry Július Matulčík.
Profesoři zestárli
Na dvacítce slovenských veřejných vysokých škol působí podle statistik Ústavu informací a prognóz školství z října 1557 vysokoškolských profesorů, z nich 1379 na plný úvazek.
Dalších 104 profesorů učí na plný úvazek na soukromých vysokých školách.
Vysoký věkový průměr profesorů potvrdily všechny oslovené univerzity. Na univerzitě v Nitře sice podle Vozára za posledních pět let mírně klesal, přesto představoval ještě před dvěma lety 58,6 roku.
\“Nynější průměrný věk 57 let bychom v budoucnu chtěli snížit přípravou na jmenování za profesory učitelů zejména střední věkové kategorie tak, aby postupně přebírali garance studijních programů,\“ řekl rektor Ekonomické univerzity v Bratislavě Rudolf Sivák.
Na Technické univerzitě ve Zvolenu je průměrný věk profesorů 56,41 roku. „Máme několik docentů, kteří ještě nemají 40 let a jsou naší nadějí ve vztahu k bakalářským i inženýrským (magisterským) studijním programům,“ říká prorektor Ľubomír Scheer.
Chybí střední generace
Na Žilinské univerzitě je průměrný věk profesorů nad 55 let. „Máme i mladší profesory, nejvíce chybí střední generace. Katedry se snaží udržet si dobré absolventy, zejména doktorandy, dosud však, zejména v technických oblastech, často vítězily lukrativnější nabídky z průmyslu,“ řekl Michal Pokorný, prorektor pro vzdělávání.
Výchovu profesorů-garantů univerzity považují za běh na dlouhé tratě. „U nás to nejednou ovlivňuje ekonomická situace, ale i osobní rozhodnutí,“ říká Vozár.
Ekonomická univerzita je podle Siváka na tom nyní tak dobře, že na mnoha akreditovaných studijních programech má po dvou profesorech, kteří je mohou garantovat.
Na košické Technické univerzitě některé fakulty musely čelit odchodu několika profesorů-garantů na nově založenou soukromou vysokou školu. „Už se jim ale podařilo s tímto problémem úspěšně vyrovnat,“ říká Pavel Raschman, prorektor pro vzdělávání.
Komplexní akreditace
Na všech vysokých školách momentálně probíhá komplexní akreditace činností. Na veřejných vysokých školách by měla být dokončena do září.
Její výsledky jsou pro školy mimořádně důležité, neboť je rozdělí podle kvality na univerzitní vysoké školy, vysoké školy a odborné vysoké školy. Podle zařazení budou dostávat také peníze.
Z docenta chtějí mít profesora do 10 let
Trenčínská univerzita Alexandra Dubčeka začala sledovat, jak roste kvalifikace jejích akademických zaměstnanců.
Každý akademický zaměstnanec Trenčínské univerzity si od tohoto akademického roku musí povinně zvyšovat kvalifikaci.
Prorektorka pro strategii a rozvoj Kristýna Zgodavová řekla, že novou strategii kvalifikačního růstu univerzita přijala proto, aby se postarala o garantování studijních programů a předmětů. Univerzitě dosud chyběli profesoři i docenti.
Kdo neroste, zaplatí
Kvalifikační růst všech akademických zaměstnanců na stanovenou pracovní dobu začali velmi přísně sledovat. Například asistent s kvalifikací druhého stupně studia by měl získat titul PhD. do šesti let.
Odborný asistent s kvalifikací třetího stupně má osm let na to, aby splnil kritéria na titul docent. Docenti by měli do osmi let splňovat kritéria pro zisk titulu profesor. Na podporu kvalifikačního rozvoje plánuje univerzita zavést motivační kritéria. Pokud je zaměstnanec nebude plnit, vyvodí opatření.
Pokud zaměstnanec nedodrží časový plán, vedení univerzity ho chce postihovat. Zgodavová řekla, že tak chtějí univerzitě zajistit nejen dostatek profesorů a docentů, ale také snížit jejich věk.
Profesorů je málo
Dnes je věkový průměr profesorů na pěti fakultách 62 let, docentů 56 a odborných asistentů 47 let. Věkový průměr garantů studijních programů je 53 let.
Ještě loni dvě z pěti fakult univerzity nesplňovaly při poskytování studijních programů poměr počtu studentů k počtu profesorů, docentů a pracovníků s titulem PhD., který je zapotřebí, aby vysoká škola mohla být zařazena do kategorie univerzitních vysokých škol.
