Mateřské mléko je pro narozené dítě ten nejlepší způsob výživy. A nejen to, při kojení jsou matka a dítě v úzkém kontaktu a upevňuje se citové pouto mezi nimi.
„Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího, než vytvořila příroda. Nikdy jsme si nekladli otázku, proč je pro kotě lepší, když ho krmí máma kočka, a totéž platí i pro jiné savce. Vývojem jsme se vyvinuli tak, aby mléko, co produkuje matka při kojení, bylo nejvhodnější pro její mláďátko. A platí to i pro člověka,“ říká dětská lékařka Zuzana Andrýsková-Marcibálová.
Lékařka připomíná, že složení mateřského mléka se mění nejen během dne, ale mění se is věkem a růstem děťátka. Jeho velkou výhodou je vždy vhodná teplota, není třeba ho zahřívat nebo ochlazovat a je kdykoli k dispozici.
„Vyjádřeno lékařskou terminologií – mateřské mléko je optimální a nejpřirozenější způsob výživy kojenců, je komplexní výživou, která podporuje imunitu a růst děťátka,“ říká lékařka.
Jídlo, které přijímáme v dětství, tedy i mateřské mléko, má vliv na náš další růst a vývoj, ovlivňuje také výskyt civilizačních onemocnění, jako jsou metabolický syndrom a kardiovaskulární onemocnění, která nás mohou potkat v dospělosti.
Kdy využít umělou výživu
Jsou však případy, kdy matka nemůže kojit. „Umělá výživa vznikla pro případy, kdy tvorba mléka u matky není dostatečná nebo je nulová. Případně pokud z různých příčin, nejčastěji zdravotních, bylo třeba zastavit laktaci u matky. Tvorba mléka u matky je ovlivněna různými činiteli. Některé se dají ovlivnit, některé ne,“ říká Zuzana Andrýsková-Marcibálová.
Někdy je třeba sáhnout po umělé výživě již od narození, proto je důležité, aby se mléčná formule, neboli umělá výživa, co nejvíce přibližovala složením mateřskému mléku.
„Jde o to, aby děťátko bylo v dalším růstu a vývoji dostatečně živeno a nebylo handicapováno tím, že nebylo kojeno,“ říká lékařka.
„Náhradní mléka se vyrábějí z kravského mléka, které je však od přírody určeno pro telátka, pro ně je i nejlepším zdrojem potravy. Pro potřeby dítěte však musí být upraveno, aby se co nejvíce přiblížilo k mateřskému mléku.“
Podle odbornice u mléčných formulí výrobci optimalizují nejen množství bílkovin, tedy snižují jejich obsah, ale také upravují složení a poměr tuků. Důležité je zejména zastoupení mléčného tuku. Upravuje se také poměr minerálů, zejména vápníku a fosforu. Formule se obohacují také železem, stopovými prvky, vitamíny, prebiotiky a nukleotidy.
„Vývojem a zkoumáním se zatím snažíme přiblížit co nejvíce přírodě. Žádná mléčná formule svým složením mateřské mléko nepředběhla. Ale na trhu jsou již v nabídce i takové, které mu usilují co nejvíce přiblížit – například tím, že obsahují lipoproteinovou membránu mléčného tuku, tedy MFGM. „Objev důležitosti membrány je významným krokem k co nejlepšímu napodobení složení mateřského mléka,“ říká lékařka.
Dokdy kojit?
Matky často řeší otázku, do kdy dítě kojit. „Když se zaměříme na délku výlučného kojení, nejčastěji to spadá do období mezi čtvrtým a šestým měsícem života, pak se zavádějí nemléčné příkrmy. Pokud jde o celkovou délku kojení, je to individuální věc, nejčastěji se setkávám s ukončením kojení mezi desátým až osmnáctým měsícem. Ojediněle se vyskytuje i kojení, které trvá déle než dva roky,“ říká Zuzana Andrýsková-Marcibálová.
Podle lékařky může kojení trvat tak dlouho, než to vyhovuje matce i dítěti. Pokud tedy budete muset kojení ukončit, nebo se tak z jakýchkoli důvodů rozhodnete, můžete sáhnout po moderní umělé výživě. V této oblasti jde vývoj neustále dopředu, výrobci nabízejí stále lepší náhrady mateřského mléka.
Před pár měsíci na odborném kongresu v Praze představili odborníkům první klinickou studii Tumme, která se uskutečnila ve spolupráci se švédskou univerzitou v Umea.
Studie se zaměřila právě na lipoproteinovou membránu mléčného tuku (MFGM), která je potřebná pro zdravý vývoj dítěte a v běžné kojenecké výživě chybí.
Výsledky studie ukázaly, že u kojenců živených kojeneckou výživou s obsahem MFGM došlo k výraznému snížení počtu zánětů středního ucha, k posílení imunitního systému ak lepšímu vývoji rozumových schopností.
V rámci této studie pozorovali odborníci fyziologický a kognitivní vývoj 240 kojenců, které rozdělili do tří skupin: kojence krmená mateřským mlékem, kojence krmená výživou obohacenou o lipoproteinovou membránu mléčného tuku (MFGM) a kojence, která krmila standardní kojeneckou kojení. Výsledky byly překvapivé.
„U kojenců krmených kojeneckou výživou s obsahem MFGM byl zaznamenán lepší vývoj kognitivních funkcí než u dětí krmených standardní mléčnou výživou bez MFGM. Mezi dětmi krmenými výživou s MFGM a kojenými dětmi nebyl žádný rozdíl, co nás překvapilo,“ uvedl profesor Olle Hernell z univerzity v Umea ve Švédsku, odborný garant a vedoucí klinické studie.
U kojenců, jejichž výživa obsahovala lipoproteinovou membránu mléčného tuku, odborníci ve srovnání s kojenci krmenými standardní kojeneckou výživou bez MFGM prokázali nižší výskyt akutního zánětu středního ucha, a proto i nižší potřebu nasazování antipyretik v měsících.
